Space Hulk: Ultramarines - Duty and Honour

"Purge the Xenos!"

Po dlouhé době jsem si opět zahrál Space Hulk, když už znovu vyšel v "limitované re-edici limitované edice". Nový Hulk kromě pár změn přinesl i novinku v podobě placených rozšířeních na jiné kapituly než jen Blood Angels. A jako správný Ultramariňák jsem si musel vyzkoušel Mission Files: Ultramarines - Duty and Honour!

Space Hulk i místo na hraní (včetně Death Wingu na "proxování" šmoulů) poskytl MartinK ve své soukromé nerdírně a rovnou se zhostil i role genestealerské hive mind.

Duty and Honour obsahuje tři nové herní mise (z nichž jsme dvě zkusily) a pravidla pro novou SH zbraň - Cyclone missile launcher. Ten může buď střílet krak střely (2D6 -> 3+ wound) či frag, který se cílí na segment pole stejně jako flamer (2xD6 -> 5+ wound).

Mise 1 - A Curtain of Shadows 
První mise byla celkem zajímavě udělaná. Hráč ultramaríny si hází kostkou na kterou část chodby se vylodí jeho terminátoři a pak se musí dostat do kontrolní místnosti ve středu mapy, jedno kolo stahovat soubory a s těmi pak musí uprchnout alespoň dva mariňáci skrz dveře na opačné straně mapy, než přišli.

Výlez z bordážního torpéda.

Pomalý postup k řídící místnosti i s pokrytím bočních chodeb.

V půlce hry nastala mírně patová situace, kdy jsem si pravé křídlo hlídal termoskou s cyklónou, levé křídlo termoska s plamenometem (kde jsem asi možná až zbytečně plýtval palivem) a střed stolu před kontrolní místností kontroloval štrúdl termosek v overwatchi. Martinovi se (nečekaně) nechtělo do těhle zón smrti vběhnout a mně se je nechtělo opustit + když jsem chtěl, tak jsem si zrovna nenalosoval moc CP...

Štrúdl smrti!

OOP SH Stealer.

Někdy ani 2+ člověku nepomůže...

Když jsem si konečně nalosoval 6 CP, tak jsem vyrazil do kontrolní místnosti, beze ztrát ji vyčistil a spokojeně stahoval data. Nutno říci, že mi to padalo docela hodně nadprůměrně a tak genestealerské útoky na terminátory končili jejich smrtí.

Moderně vybavená imperiální konzole.

Taktický ústup z Hulku spolu s daty.

V tu chvíli to už vypadalo, že jsem hru prakticky vyhrál. Udělal jsem spokojený štrúdlík termosek směrem ven v až nadpočetném stavu, jejichž ústup mělo několik mariňáků krýt. Naštěstí, dostali svoji příležitost padnout hrdinně za Císaře!

Na první pohled téměř vyhraná hra.

Najednou ne až tak jistě vyhraná hra.

Jižní vstup do evakuační chodby měl bránit seržant, bohužel i on padl ve službách Císaře, když ho jeden s vetřelců roztrhal na kusy.

Dvě nepřátelské šestky v CC ani seržant neustojí...

V tuhle chvíli to vypadalo vážně špatně.

De facto konec hry.

Dva mariňáci se nakonec spolu s daty dostali pryč. Téměř se i evakuoval i plamenometčík, který nikdy neopustil levé křídlo, ale bohužel byl roztrhán na kusy pár metrů od dveří. Stejně tak i mariňák, který kryl únik dvou evakuovaných termitů. Ten se dostal dokonce na dva metry ke dveřím.

Sice osm veteránů, včetně dvou seržantů, padlo, ale pobili nespočet genestealerů a zachránili důležitá data. Imperiální vítězství!

Mise 2 - To Kill The Beast
Druhá mise měla poněkud přímočařejší cíl (a nakonec i průběh). Projít s mariňáky mapou a alespoň jedním se dostat k šachtě, kam měl hodit výbušninu.

Skoro hned po výlezu na mapu už mariňáci museli bojovat o život!

In the Emperor's name die!

Vinnou špatného taktického rozhodnutí, které mně stálo flamer, a ne zrovna přejících kostek mně tyranidi dokázali docela zapinovat pár metrů od výlezu do hulku.

Už tady byla situace nepříznivá.

O pár momentů dále byla již zoufalá.

Specialitou mise byl event, při kterém vylezl do týla marináků Broodlord. Ten vylezl relativně brzo a ještě ze dvou možných míst tam, kde se mi to více nehodilo.

SN-AFU.

Poslední snímek nových mučedníků Impéria.

Moje chyby a nepřející kostky způsobily, že mně Martinovi genestealeři sežrali zhruba po půl hodině.

Ke třetí misi Back From Darkness jsme se už nedostali. Mise z Duty and Honour nejsou vůbec špatné, jen ta druhá má na můj vkus moc krátkých chodeb a zatáček, které přespříliš zvýhodňují hráče genestealerů. A raketomet je velmi zajímavé zpestření.

PS: Pokud máte chuť si v Praze někdy Space Hulk zahrát a nemáte hru či soupeře, můžete na hofále napsat MartinKovi. Jistě bude rád.